Není žádným přeháněním tvrdit, že vzestup rodu Godwinsonů byl dílem okamžiku. Jiným rodům trvalo podstatně déle dosáhnout stejných výšin, jakých dosáhli Godwinsonové. Vděčili za to dobrým rozhodnutím, štěstí i svým schopnostem, přestože z rodu nenaznačovaly nic zásadnějšího než místní vládu.
První známá zmínka o rodu Harolda Godwinsona se vztahuje k jeho dědu. Wulfnoth Cild, nejspíše vznětlivý muž, byl v roce 1008 jedním z vůdců flotily krále Ethlereda II. Nerozhodného (968-1016). Dostal se do vážného sporu s jiným vůdcem jménem Brihtric.
Výsledkem bylo zničení značné části anglosaské flotily, která měla chránit Anglii před dánskými Vikingy. Konflikt mezi vůdci se přelil i mezi jejich jednotky, které spolu začaly bojovat namísto nepřítele. Vítězný Wulfnoth si bezpochyby uvědomil, že spor zašel příliš daleko, a nečekaje na projev královy nelibosti, opustil své postavení. Vikingové mohli bez obav vpadnout do Kentu. Wulfnoth byl vyhnán a jeho pozemky v Sussexu zkonfiskovány. To je vše, co víme o dědu Harolda Godwinsona.
Haroldovu otci Godwinovi se podařilo v roce 1014 získat zpět rodinný majetek díky oddaným službám jednomu z králových synů, Athelstanovi. Bylo zřejmé, že po smrti krále Ethelreda propukne mezi jeho syny naplno nelítostný boj o nástupnictví trůnu, který se začal rozhořívat ještě za panovníkova života.
V Anglii panovalo neustálé napětí, které způsobovali Vikingové. K přelomu došlo v roce 1015 vpádem dánského krále Knuta Velikého (okolo 997-1035), který nestabilní situace využil. Nemocný Ethelred padne v boji a po několik měsíců vládne jeho přibližně dvacetiletý syn Edmund, který však také náhle umírá. Trůn si přisvojuje dobyvatel Knut.
Dánský král nastolil vlastní řád, upravil hranice panství a reformoval peněžní systém. Situace se změnila pro velkou část šlechty, kterou z pozic vytěsnili Knutovi krajané, ale také někteří místní vůdci.
Mezi nimi byl i Godwin, otec Harold Godwinsona, který získal titul hraběte z Wessexu (okolo r. 1018) a jeho bohatství výrazně narostlo. Sňatkem s Gythou, která byla dánského původu a příbuzná krále, sjednotil kruhy skandinávské aristokracie.
Godwin vytěžil ze svého neobyčejného úspěchu podstatně více než Wulfnoth a brzy se stal jednou z nejdůležitějších postav v zemi. Prokazoval věrnost králi i při volbě jmen pro své potomky. Jeho prvorozený syn byl tedy pojmenován Sven na počest otce krále Knuta, druhorozený Harold na počest Knutova děda a třetí syn Tostig po slovutném švédském válečníkovi v Knutových službách. Godwinovy nejmladší děti dostaly anglosaská jména.
Po Knutově smrti v roce 1035 vedli jeho dva synové spor o nástupnictví trůnu. Staršího z nich, Harolda zvaného Harefoot, podporoval sever země, zatímco mladšího Hardiknuta, který pobýval v Dánsku, naopak jih. Obě strany prohlásily svého favorita jediným a právoplatný králem a začaly razit mince s jejich tvářemi.
Hardiknuta v Dánsku zdržovaly nanejvýš důležité záležitosti a dlouhou dobu se nemohl přijet bratru postavit. Hardiknutovi zastánci jeden po druhém měnili stranu. Harold byl prohlášen za krále v roce 1037, avšak Hardiknut se po vyřešení domácích problémů neprodleně vydal převzít moc. Harold Harefoot mezitím zahynul, aniž by došlo ke střetu. Rozezlený Hardiknut nařídil vyzdvihnout Haroldovo tělo z hrobu a vhodit do nejbližší bažiny.
Rod Godwinsonů měl v té době již značnou moc. Za vlády své dynastie nejen přežíval, ale posiloval své postavení. Z víceméně bezvýznamných místních vládců se jeho příslušníci stali silou, která ovlivňovala osud země. A brzy dokázali korunovat svůj úspěch úřadem nejvyšším.