POSLEDNÍ VÁLEČNÍ KRÁLOVÉ EVROPY

NOVÝ DÍL KAŽDOU STŘEDU VE 21:00

INTERAKTIVNÍ MAPA

INTERAKTIVNÍ MAPA

14. října 1066
Spojené normanské, britské a francouzské armády pod vedením Viléma Dobyvatele poráží Anglo-Sasy v bitvě u Hastingsu, 30 dnů po vylodění v Pevensejském zálivu. Armáda krále Harolda II., oslabená bezpočtem bitev na severu a vyčerpaná pochodem na jih, se nakonec vzdává dobyvatelům. Navzdory nepříliš šťastnému zahájení bitvy si obránci udržují výhodu za opevněním na vrchu Senlac. Podle historiků se však situace obrátí, když Vilémova armáda předstírá ústup a náhle se vrhne proti svým pronásledovatelům. Král umírá po zásahu zbloudilým šípem do oka.
Londýnský Tower
Vilém Bastard se stává Vilémem Dobyvatelem. Nový král nařizuje stavbu věže, která má sloužit jako bezpečné útočiště v případě nouze. V 1077 vypukne v Londýně strašlivý požár a poškozené opevnění je nahrazeno vápencovou věží. Kámen je dovážen z Normandie. Věž se stává výrazným symbolem Vilémovy vlády nad městem.
Rok 1045
Harald III. Hardrada, který se až o mnoho let později, po smrti Eduarda Vyznavače, pokusí získat anglický trůn, se po dlouhém exilu vrací do Norska. Ujímá se nejprve spoluvlády a od roku 1048 vládne zemi samostatně. Dříve Harald III. sloužil Byzantské říši a dokonce pro ni bojoval jako žoldnéř v Africe.
25. září 1066
Harald III. Hardrada, po vylodění na severoanglickém pobřeží (v Northumberlandu) po několika úvodních vítězstvích umírá v bitvě u Stamford Bridge po zásahu šípem. Stejný osud později potká i jeho přemožitele, krále Harolda II. Godwinsona. Spojenec Haralda III., králův bratr Tostig Godwinson, zde rovněž nalézá svou smrt.
4. srpna 1060
Francouzský král Jindřich I. umírá ve Vitry-aux-Loges. Jeho synovi Filipovi je v té době pouhých 8 let. V posledních letech před smrtí uzavřel Jindřich I. spojenectví s hrabětem Geoffroyem II. z Anjou, s nímž bojoval po boku Viléma Bastarda. Po králově smrti na stupuje na trůn hrabě Balduin V. Flanderský jako spoluporučník Filipa, který je příliš mladý na to, aby vládl sám. Zemřelý král byl Balduinovým švagrem a Balduin byl tchánem vévody Viléma Bastarda. Situace se uklidní a o šest let později získává Vilém tichý souhlas svého tchána s invazí do Anglie.
30. září 1061
Biskup Anselmo da Baggio – Alexandr II. (po smrti Mikuláše II.) je kardinály ustanoven papežem. To se však neodehraje bez závažných komplikací. Část šlechty se obrací na německého krále Jindřicha IV. ze sálské dynastie, který chce jmenovat papeže sám. Jeho volbou je Pietro Cadalus, biskup v Parmě, který přijímá jméno Honorius II. a odmítá uznat rozhodnutí synody v Aušpurku v roce 1062, která Alexandra II. v úřadu papeže potvrdila. Následuje řada bojů, v nichž nakonec vítězí Alexandr podporovaný Normany a dalšími frakcemi. O rok později se na cestu vydává první křížová výprava a o pět let později Alexandr žehná Vilémovu pochodu na Anglii.
Rok 1058
Boleslav II. Smělý se stává polským knížetem. O rok později ve snaze o získání nezávislosti na Svaté říši římské vydává papež Mikuláš II. dekret, kterým byla papežská volba svěřena do rukou kardinálům (konkláve). Později se mezi říší a papežským stolcem rozhořel i spor o jmenování biskupů. Boleslav se staví na stranu papeže, což mu usnadní cestu na polský trůn v roce 1076.
Rok 1085
Vilém Dobyvatel provádí první zápis pozemků v dějinách Anglie. Výsledný dokument uváděl mimo jiné výši výnosů z konkrétních pozemků včetně jejich příslušenství (mlýnů, pastvin, lesů) a přibližný počet obyvatel. Díky tomuto počinu máme dnes přesnou představu o stavu země během jeho vlády.
prosinec 1066
Muslimský dav masakruje Židy v Grenadě. Muslimové ovládali Pyrenejský poloostrov od svého vpádu v roce 1711, avšak po mnoho let panovalo období jisté tolerance, za něhož vzkvétalo umění a vědy. Když moc dynastie Umajjovců začala pomalu slábnout, vytrácela se i tolerance vůči jiným náboženstvím. S nástupem fanatické vlády Almorávidů začalo období násilí a nuceného obracení na islám.
červenec 1054
Papežský legát exkomunikuje Ekumenický konstantinopolský patriarchát. Tento akt, který byl reakcí na uzavření římskokatolických kostelů v Konstantinopoli, se odehrál v chrámu Hagia Sofia. Východní církev následně exkomunikuje západní církve. Spor o povahu obřadů již nějakou dobu probíhá, avšak až tento krok je považován za počátek schizmatu mezi východem a západem.
Rok 1064
Je vysvěcena čerstvě přestavěná katedrála v Hnězdně, která byla značně poškozena v roce 1038 při vpádu českého knížete Břetislava I. Břetislav také vyplenil rozsáhlou část polského území. Do vlasti si odnesl mimo jiné ostatky sv. Vojtěcha. Mimoto opanoval celé Slezsko a Malopolsko. Pro Polsko byly škody, které Břetislav způsobil, národní katastrofou.